Němčina jako cizí jazyk a jako druhý jazyk Vícejazyčnost v mateřské škole

Děti se mohou naučit druhý nebo i třetí jazyk rychle.
Foto (výřez): © Robert Kneschke - Fotolia.com

Raná léta se hodí obzvlášť dobře k učení jazyků. Ale v mnoha institucích mají rámcové podmínky ještě velké rezervy.
 

Ve všech částech světa existují mateřské školy a dětské skupiny, v nichž se děti ještě před nástupem do školy mohou učit němčinu jako druhý nebo třetí jazyk. Některé z nich pocházejí tak jako tak z německých rodin, jiné chodí do školky, ve které se mluví německy, proto, že mají jednou například studovat v německy mluvící zemi.
 
Z necelých tří miliónů dětí, které chodí v Německu přes den do nějaké instituce a zatím nechodí do školy, jich hovoří ve své rodině podle údajů Statistického spolkového úřadu kolem 550.000, tedy asi 18 procent, přednostně nějakou jinou řečí než německy (stav: březen 2016). Ve velkoměstech jako Berlín nebo Hamburk je tento podíl téměř 30 procent. Právě zde je potřeba rané jazykové podpory zpravidla vysoká.

JAZYKOVÁ KOUPEL NEBO PODPŮRNÉ HODINY

Vědecky je zatím dokázáno, že dětský mozek je nastaven na vícejazyčný rozvoj řeči a proto dokáže rychle pojmout druhý nebo také třetí jazyk. Co k tomu děti potřebují, jsou „mluvící vzory“. Takzvaný imerzní model, který představuje také základ pro práci mnoha bilingvních mateřských škol, je často popisován jako královská cesta k vícejazyčnosti. Při imerzi (česky: ponoření) se daný cizí jazyk ve školce používá důsledně v průběhu celého dne a při všech příležitostech vedle mateřského jazyka. „Děti se každodenně noří do jazykové koupele: v optimálním případě se jim v obou jazycích dostane kvalitativně a kvantitativně bohaté jazykové nabídky tím, že dospělí doprovázejí vlastní chování řečí a s dětmi hodně mluví. Tak se učí zvládat běžné každodenní situace pomocí jazyka“, vysvětluje profesorka germanistiky Petra Gretsch z Pedagogické vysoké školy Freiburg. Přesto je počet bilingvních mateřských škol v Německu - asi 1.000 (stav 2014) - nepatrný, i když se podle údajů spolku Frühe Mehrsprachigkeit an Kitas und Schulen (FMKS e.V. – Spolek pro ranou vícejazyčnost v mateřských školách a školách) v letech 2004 až 2014 ztrojnásobil.
 
Když se děti v běžné školce v cizině učí němčinu jako cizí jazyk, děje se tak obvykle v časově omezených hodinách na podporu jazyka. Přitom se s řečí seznamují pomocí písní, rýmů, vyprávění a malých jazykových rutin. Děti je mají reprodukovat a imitovat, aby si rozvíjely cit pro jazyk a radost z učení cizích jazyků.

PERSONÁL A MATERIÁLY JSOU DŮLEŽITÉ

Imerzní přístup i klasické učení se cizímu jazyku během hodin ve výuce vycházejí z toho, že je kromě německy hovořící vychovatelky k dispozici také pedagogický personál, který ovládá ten druhý jazyk. Zaměstnanci, kteří představují „native speaker“ (rodilé mluvčí), mluví s dětmi v tom druhém jazyce, přičemž jim zprostředkovávají také kulturu dané země. Zatímco při imerzním modelu jsou přítomní stále, u klasické výuky cizího jazyka se s dětmi setkávají zpravidla jen na pár hodin. Kromě toho by měly být materiály jako třeba dětské knížky k dispozici v obou jazycích.
 
Většina školek v Německu není zaměřená na zprostředkování němčiny jako cizího jazyka. Chodí do nich ale mnoho dětí, které se učí němčinu jako druhý jazyk. Na rozdíl od toho, jak je to stanoveno v konceptu imerze nebo rané výuky cizího jazyka, nejsou tyto děti v jazyce, v němž se mluví v jejich rodině nebo v jejich původní domovině, samotnou institucí zpravidla vůbec podporovány – což také může ztížit učení druhého jazyka.

DIGITÁLNÍ A HRAVÁ PODPORA JAZYKA

Osobní projev také asi nelze nahradit ani počítačem nebo chytrým mobilem. Přesto se diskutuje o využití digitálních médií pro podporu jazyka v mateřské škole. Obecně prospěšný spolek Zentrum für kindliche Mehrsprachigkeit (Centrum dětské vícejazyčnosti) tak například nabízí své výukové materiály KIKUS (Kinder in Kulturen und Sprachen – Děti v kulturách a jazycích) také v digitální podobě. „Pomocí výukového softwaru pro jazyky lze promítat naše obrázkové karty na stěnu a dokonce je možné si poslechnout, co je pro větší skupiny studentů – např. v ubytovnách pro uprchlíky – zajímavé“, vysvětluje zaměstnankyně Eva Götz. Kromě toho prý motivuje, když se může pracovat na počítači nebo laptopu. A také rodiče se mohou učit spolu s dětmi. Od zveřejnění první digitální verze KIKUS v roce 2012 se už zaregistrovalo přes 16.000 uživatelů ve více než šedesáti zemích, informuje Eva Götz. Zatím je k dispozici verze v osmi jazycích.
 
Profesorka germanistiky Heidi Rösch z Pedagogické vysoké školy Karlsruhe sází při výuce němčiny na míchání několika metod: „Témata jako větnou stavbu nebo používání flexe lze systematicky zavádět i s mladšími předškolními dětmi. To by se mělo dít hravou formou. Při procvičování předložek – třeba předložky „na“ – by se tak mohlo vylézt na stůl. Kromě toho by se s dětmi měly také prohlížet obrázkové knížky a mluvit například o návštěvě zoo, čili pracovat imerzně.“ Expertka mimo to zdůrazňuje význam jazykově uvědomělého pedagogického personálu. „Měli by mít blízký vztah k jazyku, např. že se sami naučili nějaký cizí jazyk a že to dokáží reflektovat.“ A platí, že ve školkách je třeba vytvářet jazykově intenzivní situace: „Vychovatelka by měla používat jazyk jako centrální komunikační médium a měla by děti motivovat, aby jazyk používaly aktivně a kreativně.“ Zacílená podpora vícejazyčnosti už v předškolním věku je důležitá v mnoha ohledech: může zlepšit pocit vlastní hrdosti a sounáležitosti, školní výkony a v dlouhodobém horizontu také pracovní šance a vyhlídky do budoucnosti.