Industriální kultura v Německu
Využívání bývalých průmyslových objektů

Dnes tady hraje hudba, dřív se tu těžilo uhlí – důlní komplex Carl v Essenu je jen jedním z mnoha příkladů změny ve využívání bývalých průmyslových objektů. Velká část ladem ležících průmyslových areálů se dnes využívá pro kulturní projekty.

Rozsáhlá strukturní proměna hospodářství a průmyslu se v Německu nekonala až od 90. let, ale probíhala už dříve. Na základě měnících se výrobních podmínek a pokračující globalizace bylo mnoho průmyslových objektů ponecháno ladem. Nejvýrazněji se tato proměna projevila v Porúří, kde důlní těžba ztratila na významu a mnoho dolů muselo být zavřeno. Mnoho nevyužívaných areálů se však nachází i v jiných oblastech Německa. Jako němí svědkové zaniklé industriální kultury utvářejí charakter měst a vyprávějí o jejich historii. Mnoho prázdných průmyslových objektů je památkově chráněno a čeká na své nové využití. Investoři a úřady však rozpoznali znamení doby, a tak v uplynulých dvaceti letech vznikaly všude v Německu projekty, v rámci kterých našly historické průmyslové areály nové využití.

Muffatwerk v Mnichově

Mezinárodní umělecké a kulturní centrum pro Mnichovany
Zellstraße 4, 81667 München
48°7'59''N, 11°35'23''O (48.132825, 11.589176)

Secesní komín bývalého Muffatova závodu (Muffatwerk) v Mnichově je vidět už zdaleka. Budova se nachází v bezprostředním sousedství kulturního a vzdělávacího centra Gasteig, Německého muzea (Deutsches Museum) a krytého bazénu Müllersches Volksbad, přímo u řeky Isar. Muffatwerk se od roku 1992 využívá jako kulturní centrum. Tuto stavbu vybudoval v roce 1837 městský stavební rada a architekt Franz Karl Muffat původně jako studniční dům pro zásobování mnichovské čtvrti Haidhausen vodou. Od roku 1893 byla stavba v provozu jako parní a vodní elektrárna. V roce 1973 byl její provoz zastaven.

V někdejší turbínové hale vodní elektrárny se dnes nachází kulturní centrum Muffathalle, ve kterém se konají koncerty a divadelní představení, a kavárna Muffatcafé. Bývalá kotelna, pojatá v klasicistním slohu, byla přestavěna na Club Ampere.

Zeche Carl v Essenu

Wilhelm-Nieswandt-Allee 100, 45326 Essen
51°29'47''N, 7°0'40''O (51.496372, 7.011775)

Bývalý důlní komplex Zeche Carl v essenské čtvrti Altenessen je považován za vynikající industriální památku celého Porúří – pyšní se například jednou z nejstarších dosud zachovalých těžebních věží typu Malakov z let 1856/57.

Těžba uhlí na dole Carl byla zastavena v roce 1929, později se sem přestěhovala hornická škola. Na začátku 70. let 20. století těžbě v Altenessenu definitivně odzvonilo. Krátce nato se areál začal využívat ke kulturním účelům. Z iniciativy občanů vzniklo ve společenské budově kulturní centrum, které se v průběhu let rozvinulo ve významné sociokulturní centrum celého regionu.

Od roku 2009 má centrum nového zřizovatele. Kulturní centrum Zeche Carl je i mimo region známé svými koncerty, kabarety, párty a literárními čteními – prostory centra využívají i různé organizace pro své účely a pro sociální projekty. Zeche Carl nabízí snadno dostupné možnosti kulturního vyžití pro občany různého původu a různých generací.

Krajinný park Duisburg-Nord

Emscherstraße 71, 47137 Duisburg
51°29'2''N, 6°46'52''O (51.480730, 6.783616)

V duisburské čtvrti Meiderich se podařilo starý průmyslový areál o rozloze 200 hektarů vrátit zpět člověku a přírodě. V roce 1901 zde vznikla huť na výrobu surového železa. Postavil ji August Thyssen v bezprostřední blízkosti svých nalezišť uhlí. Huť byla v provozu do roku 1985. Angažovaným občanům se podařilo odvrátit plánované zbourání stavby, a tak vznikl krajinný park. V přestavěných budovách – například v energetické centrále, hale o velikosti 175 x 35 metrů, kde dříve stroje vyráběly takzvaný vysokopecní vítr, se dnes konají koncerty a další akce.

Někdejší průmyslový areál nabízí dnes vedle kulturních akcí také řadu sportovních aktivit – mimo jiné například lezení po starých průmyslových věžích nebo potápění v bývalém plynojemu.

Kulturbrauerei v Berlíně

TLG Immobilien GmbH
Schönhauser Allee 36, 10435 Berlin
52°32'17''N, 13°24'46''O (52.538182, 13.412591)

V roce 1853 převzal Jobst Schultheiss malý pivovar a dal mu své jméno, které se později stalo slavným. Pivovar Schultheiss se v době industrializace skvěle rozvíjel – a jeho rozloha nakonec zaujímala celý velký blok domů. Pivo se tu vyrábělo až do roku 1967. I dnes lze ještě dobře poznat, k čemu se budovy původně využívaly – na budovách, které jsou navzájem propojeny šesti vnitřními dvory, se dodnes skví původní nápisy.

Už v roce 1970 tu otevřelo své brány první kulturní zřízení – Frannz Club. Název Kulturbrauerei (Kulturní pivovar, příp. Varna kultury) nese soubor budov v berlínské čtvrti Prenzlauer Berg od roku 1991. Bývalá kotelna se dnes využívá k pořádání různých představení a živých koncertů. Existuje tu kino, divadlo, kluby a restauranty. V létě se vnitřní dvorana stává dějištěm různých akcí.

Radialsystem v Berlíně

New Space for Arts and Ideas
Holzmarktstraße 33,10243 Berlin
52°30'38''N, 13°25'43'O (52.510339, 13.428896)

Zatímco jiné kulturní podniky podél Sprévy se v dobách stoupajících cen nemovitostí obávají o svou existenci, má kulturní centrum radialsystem jako místo konání koncertů, divadelních, operních a baletních představení nebo výstav už pevné místo na berlínské kulturní scéně.

Bývalá čerpací stanice byla zřízena v roce 1881 a byla tehdy součástí městského odvodňovacího systému. V důsledku rozrůstání Berlína byla však už v roce 1905 nutná přestavba, a tak vznikla jedna z největších stanic na odčerpávání odpadních vod ve městě. Ta část budovy, která nebyla za druhé světové války zničena, byla využívána až do roku 1999 a dnes je památkově chráněna. V roce 2006 proběhla přestavba objektu – ze strojovny a kotelny se stala koncertní síň a sál a starou stavbu od té doby obklopuje moderní dvoupatrový kubus.

Továrna na výrobu hracích karet ve Stralsundu /Spielkartenfabrik – Förderverein Jugendkunst e. V./

Katharinenberg 35, 18439 Stralsund
54°18'40''N, 13°5'8''O (54.31129, 13.08560)

Ve věku internetu a smartphonů si lze jen stěží představit, že karetní hry jako Skat a Doppelkopf patřily kdysi k nejoblíbenějším zábavám ve volném čase v Německu. Továrna na výrobu hracích karet ve Stralsundu se však cítí být této tradici dodnes zavázána. Ten, kdo vstoupí do staré cihlové budovy, vydá se na cestu časem, která ho zavede až do roku 1860. V budově staré sýpky, která stejně jako celé historické jádro Stralsundu patří ke světovému kulturnímu dědictví UNESCO, vznikla muzejní dílna, ve které se lze seznámit s historickými výrobními podmínkami a řemeslnými technikami. Nabízeny jsou tu také workshopy, ve kterých si děti i dospělí mohou vyrobit individuálně upravené hrací karty. Technickým skvostem je tu plně funkční linotypový sázecí stroj z roku 1961.

Upozornění: Továrna na výrobu hracích karet se nachází v historickém centru města Stralsund. Vydáte-li se od hlavního nádraží směrem na východ, dostanete se k ní pěšky asi za 15 minut.

dkw – umělecké muzeum v bývalé elektrárně

Uferstraße / Am Amtsteich 15, 03046 Cottbus
51°45'34''N, 14°20'19''O (51.75950, 14.33861)

Uprostřed Cottbusu (česky také Chotěbuz), orámovaný Sprévou, se nachází Mlýnský ostrov (Mühleninsel) s Goetheho parkem. Dříve tam dieselový motor s 1.450 HP vykonával svou hlučnou práci, aby obyvatele Cottbusu zásoboval elektřinou. V dřívější elektrárně je dnes umístěna nejvýznamnější sbírka mladšího a současného umění v Braniborsku, která čítá přibližně 23.000 uměleckých objektů. Původní elektrárna vznikla ve 20. letech 20. století podle návrhů Wernera Issela, jednoho z nejvýznamnějších německých architektů průmyslových staveb. I dnes ještě uchvacuje památkově chráněná stavba z lícových cihel svéráznými liniemi a téměř sakrálním dojmem. Strojovna a rozvodovna však mají od roku 2008 novou funkci – na ploše 1.250 metrů čtverečných nabízejí prostor pro nejrůznější výstavy se zaměřením na malířské, fotografické a plakátové umění.

Upozornění: Dieselová elektrárna stojí v centrální části Cottbusu. Vydáte-li se od hlavního nádraží směrem na severovýchod, dostanete se k ní pěšky nebo veřejnou dopravou za pár minut.

Raum 13 v Kolíně nad Rýnem

Deutz-Mühlheimer Straße 147-149, 51063 Köln
50°56'38''N, 6°59'2''O (50.95282, 6.98981)

Čtvrť Deutz v Kolíně nad Rýnem byla téměř 150 let jednou z nejvýznamnějších průmyslových oblastí v celém Porýní. V důsledku strukturální proměny, která začala v 90. letech, však bylo zlikvidováno téměř 15.000 pracovních míst. Zbyl jen ladem ležící průmyslový areál o rozloze 160 hektarů, ze kterého ještě dnes vyčnívá dřívější správní budova firmy na výrobu motorů Klöckner-Humboldt-Deutz. Od roku 2011 sídlí v rozlehlých prostorách alternativní umělecký projekt. Iniciátory projektu Raum 13 (Prostor 13) jsou dva taneční a divadelní průkopníci, Anja Kolacek a Marc Leßle. Svými choreografiemi probouzejí staré zdivo znovu k životu a dávají prostor pro vznik nových možností komunikace. Divadla a koncerty jsou tu doma stejně jako různé instalace a interaktivní projekty – rozhodně se tu nepoužívá tradiční kukátkové jeviště, které by přísně oddělovalo prostor jeviště a hlediště.

Upozornění: Raum 13 najdete na pravém břehu Rýna ve čtvrti Deutz. Od hlavního nádraží jeďte metrem U3 nebo U4 do stanice Stegerwaldsiedlung, odtud pak pokračujte pěšky.

Přádelna bavlny v Lipsku

Spinnereistraße 7, 04179 Leipzig
51°19'38''N, 12°19'10''O (51.32786, 12.32023)

Už v 19. století představovala bavlna výnosný obchod – také v Lipsku, kde v roce 1884 vznikla největší přádelna bavlny na evropském kontinentu. Den co den se tu upředlo až pět milionů kilogramů příze. Tuto práci vykonávaly často ženy, které žily se svými rodinami v bezprostřední blízkosti továrních hal. Příze se tu pilně předla až do roku 2000, ale ve stále menší míře. To, že přádelna existuje i dnes, je zásluha soukromých investorů, kteří obrovský areál proměnili v eldorádo pro umělce, architekty, designéry, šperkaře a módní návrháře. K prvním nájemcům patřil malíř Neo Rauch a ostatní členové „lipské školy“. Postupem času vzniklo z velkého továrního areálu jedno z nejzajímavějších produkčních a výstavních míst současného umění a kultury v Evropě.

Upozornění: Od hlavního nádraží jeďte linkou S1 směru na Miltitzer Allee až do stanice Plagwitz. Alternativně můžete jet také tramvajovou linkou 14. Pak se držte vlevo a dále dojděte pěšky.

E-Werk v Erlangenu

Fuchsenwiese 1, 91054 Erlangen
49°36'2''N, 11°0'6''O (49.60060, 11.00192)

Také elektrárna v Erlangenu zažila ve své více než stoleté historii výraznou změnu ve využití. Přesto je bývalá elektrárna nadále „pod proudem“. V sanační oblasti Nördliche Altstadt se tato průmyslová stavba z roku 1902 vyvíjela od začátku 80. let ve významné sociokulturní centrum, které svým široce koncipovaným programem každoročně přiláká až 280.000 lidí. Pravidelné promítání filmů a párty patří k nabídce stejně jako rockové a popové koncerty, literární pořady nebo kabaret. S podporou celoněmeckého projektu Sociální město vznikla ve starých trafostanicích postupně kulturní oáza, která je zcela vědomě otevřená také etnickým a sociálním menšinám a jejíž význam mezitím už přesáhl oblast Erlangenu.

Upozornění: Vydáte-li se od hlavního a autobusového nádraží směrem na sever, dojdete ke kulturnímu centru E-Werk pěšky asi za 10 minut.