Architektonická procházka po Drážďanech
Mezi barokem a modernou

„Drážďany jsem několikrát ztratil. Nejen tehdy, když byly před mýma očima rozbombardovány, ale také tehdy, když jsem musel přihlížet jejich ‘obnově’, která je znovu nesmyslně znetvořila.“ Slova spisovatele Heinze Czechowského naznačují, jak obtížná byla a je výstavba v Drážďanech.

Jeden bonmot tvrdí, že z 525.108 obyvatel Drážďan tvoří celou polovinu architekti – a druhou polovinu kritikové architektury. A skutečně to tak působí, protože o každém projektu, o každém návrhu se vášnivě diskutuje, vše je doprovázeno sbíráním podpisů pro a proti, anebo věc putuje rovnou k soudu. Nahlédnutí do starých radničních spisů ukazuje, že toto počínání není výlučným znamením naší doby.

Tvář města se od politického převratu přesto výrazně změnila. Vzniklo mnoho moderních solitérů a obnova polorozbořeného barokního kostela Panny Marie (Frauenkirche) vzbudila pozornost po celém světě. V posledních dvaceti letech byly dokončeny velké sanační a stavební projekty. Nyní se pozornost soustřeďuje na uzavření posledních mezer a na doplnění již existujícího. Tento proces potrvá ještě několik let – Drážďany jsou prosperující velkoměsto s rostoucím počtem obyvatel.

Waldschlösschenbrücke

Bautzner Straße, 01099 Dresden
51°03’56’’N, 13°46’65’’E
Kolb, Ripke, 2013
  Plány na překlenutí Labe v tomto místě existují už asi 100 let. Konkrétní podobu však dostaly až v roce 1996 – a okamžitě rozdělily obyvatele Drážďan na odpůrce a zastánce mostu. Jedno soudní řízení stíhalo druhé, vyskytly se útoky na stavební přístroje a konalo se místní referendum. Obzvlášť emotivní byly události roku 2009, kdy UNESCO odňalo městu titul světového kulturního dědictví, kterým se pyšnilo díky kulturní krajině drážďanského údolí Labe. Titul byl odebrán kvůli stavbě mostu, který představoval výrazný zásah do krajiny. Náklady, které se původně plánovaly na 100,7 milionu eur, se mezitím vyšplhaly na 156,7 milionu eur.

Vojenskohistorické muzeum Bundeswehru

Olbrichtplatz 2, 01099 Dresden
51°04’41’’N, 13°45’66’’E
Daniel Libeskind, 2011
  V arzenálu dokončeném v roce 1877 byl válečný materiál uložen odjakživa. Kdysi sloužila tato budova Královské saské armádě jako úložiště pro děla, ruční zbraně a ruční střelné zbraně. Už v roce 1914 však byla přeměněna na muzeum – a tím zůstala navzdory všem společenským zvratům až do dnešních dnů.

Architektu Danielu Libeskindovi se díky dekonstruktivistickému přístupu podařilo budovu rozštěpit a zároveň doplnit. Výrazný klín symbolizuje jednak tvar, ve kterém britské letecké bombardéry uskutečnily nálet na Drážďany, a jednak vlastní poslání muzea, které chce prezentovat „stavební prvky kulturní historie násilí“.

Drážďanské kongresové centrum

Ostra-Ufer 2, 01067 Dresden
51°03’30’’N, 13°43’54’’E
Storch Ehlers Partner, 2004
  Ten, kdo z architektonického hlediska hovoří o Drážďanském kongresovém centru, neměl by mlčet ani o sousedních budovách. Jednak o staré sýpce, ve které dnes sídlí Hotel Maritim, postavený v letech 1913/14 podle plánů městského stavebního rady Hanse Erweila, jednak o budově Saského zemského sněmu, který postavil drážďanský architekt Peter Kulka v letech 1991-94 na základech stavby Zemského finančního úřadu, vybudované ve stylu „nové věcnosti“ v letech 1928/31. Kongresové centrum mezi těmito dvěma stavbami plně vynikne jako součást komplexu ze tří epoch. Souslednost této kompozice je však patrná až při pohledu z protilehlého břehu Labe.

Hudební vysoká škola Carla Marii von Webera

Wettinerplatz 13, 01067 Dresden
51°03’15’’N, 13°43’31’’E
hammeskrause, 2008
  V blízkosti náměstí Wettinerplatz panuje atmosféra plná hudby. Přibližně 600 studentů z celého světa tu obývá školní budovu z roku 1879, vybudovanou ve stylu typickém pro období vlády německého císaře Viléma II. V roce 2008 získala budova díky dlouho plánovanému rozšíření moderní koncertní síň. Nová koncertní budova zaujme svými předsunutými plochami a lomenými perspektivami – které však kvůli úzkým ulicím v okolí náležitě nevyniknou. Jedná se v podstatě o utajenou stavbu – drážďanští milovníci baroka a novobaroka zjistili totiž až po jejím dokončení, že moderna získala další kus rezidenčního města.

Hotel Altmarkt

Altmarkt, 01067 Dresden
51°02’57’’N, 13°44’18’’E
Pfau Architekten, 2010
  Je vcelku podružné, zda jde o polohu centrální, nebo odlehlou – v Drážďanech je téměř všude až nápadně mnoho míst, která jsou architektonicky nebo svým užitným konceptem nezvládnutá. To platí i pro náměstí Altmarkt v samém srdci města. Před zničením fungovalo jako centrum urbánního života, dnes však připomíná spíše opuštěné vojenské shromaždiště. Světlým bodem přesto zůstává čtyřhvězdičkový hotel Altmarkt ve stínu barokního kostela sv. Kříže (Kreuzkirche). Svou šikmou taškovou střechou a blokovou zástavbou se poklidně včleňuje do komplexu sousedních budov. Zajímavostí je pětipatrová předsunutá přístavba, která směřuje ke kostelu a která má být reminiscencí na dřívější půdorys náměstí.

Galerie Centrum

Prager Straße 15, 01069 Dresden
51°02’45’’N, 13°44’10’’E
Peter Kulka, Piet de Bruyn, 2009
  Už zdálky zaujme výrazná fasáda budovy se stříbrnými plástvemi. Nejen svým názvem Centrum, ale také svým vzhledem připomíná tato stavba typ východoněmeckého obchodního domu Centrum z dob Německé demokratické republiky. Budova obchodního domu musela však v roce 2007 ustoupit nové obchodní galerii. Už krátce po jejím otevření se však ozývala kritika ze strany nájemců kvůli nepřehledně propojeným prostorám, které byly podle obchodníků příčinou příliš malého počtu zákazníků. V červenci 2012 byla třetina obchodů prázdných. Situaci by měly pomoci vyřešit rozsáhlé přestavby – ty v současné době ještě probíhají.

Skleněná manufaktura

Lennéstraße 1, 01069 Dresden
51°02’42’’N, 13°45’16’’E
Gunter Henn, 2002
  Automobilka uprostřed města? Když byl tento prestižní záměr zveřejněn, setkali se projektanti s hromadným odmítnutím. Dnes je však továrna koncernu Volkswagen u Velké zahrady už akceptována – stejně jako modrá nákladní tramvaj zvaná Cargo-Tram, která zaváží do závodu autodíly. Za skleněnou fasádou směřující do Stübelallee se vyrábí „vlajková loď“ koncernu VW, vůz Phaeton.

Zcela jinak, až téměř zdobně, působí komplex budov při pohledu z Lennéstraße, uvnitř kterého se na několika úrovních nachází velká hala. Je zamýšlena pro přijímání kupců honosného vozu v adekvátně honosném prostředí, ale nezřídka se tu konají také operní představení.

Hasičská stanice na Starém Městě

Strehlener Straße/Franklinstraße, 01069 Dresden
51°02’57’’N, 13°44’45’’E
Schulz & Schulz, 2012
  Se svými 150 metry je považována za nejdelší hasičskou stanici v celém Sasku – rekordů chtivého obyvatele Drážďan to jistě potěší. Důležitější však je, že město má poprvé od války zase pět hasičských stanic a díky tomu mohlo také následky záplav z června 2013 zvládnout mnohem lépe než o jedenáct let předtím. Nejvýraznějším prvkem této stavby mezi železniční tratí a ulicí je věž lékařské záchranné služby. Věž měří až k vrcholu stožáru 40 metrů. V přízemí může parkovat 13 sanitek záchranné služby, v nadzemním patře se vedle funkčních místností nachází jídelna a odpočívárny. A projektanti mysleli dokonce i na fitnesstudio.

Skleněný kulatý dům

Wiener Platz 10, 01069 Dresden
51°02’30’’N, 13°43’58’’E
Siegbert Langner von Hatzfeld, 2005
  Přijedou-li návštěvníci Drážďan na drážďanské Hlavní nádraží a použijí-li ke vstupu do města východ do Prager Straße (Pražská ulice), pak stanou přímo před Kulatým domem (Kugelhaus). Přesněji řečeno před druhým kulatým domem. Ten první vznikl už v roce 1928, ale o deset let později byl na žádost národních socialistů stržen. Dnešní dům ve tvaru skleněné koule sice výrazně evokuje svého předchůdce, ale oproti původnímu projektu nebyl postaven jako volně stojící koule. Podoba stropů v interiéru vyplývá z komerčního využití budovy – je to však na úkor sférického prostorového vjemu, který by člověk uvnitř koule očekával.

Saská zemská knihovna –
Státní a univerzitní knihovna Drážďany

Zellescher Weg 18, 01069 Dresden
51°01’44’’N, 13°44’13’’E
Ortner & Ortner, 2003
  Historie knihovny se datuje už od roku 1556 – a do dnešních dob nashromáždila knihovna více než pět milionů exemplářů. Saská zemská knihovna sídlí od roku 2003 na jihu Drážďan, v bezprostřední blízkosti Technické univerzity. Stavba tvořená dvěma kvádry je obložená duryňským travertinem. Povrchová struktura těchto dvou budov připomíná hřbety knih. V budovách sídlí administrativa, kavárna, obchod a knižní muzeum. V centrální části knihovny, mezi oběma budovami, se nachází třípatrová podzemní čítárna, kterou lze však zvenku rozeznat pouze podle povrchového osvětlení.