Kulturní tip Franz Kafka: Zpráva pro Akademii

Franz Kafka 1915/16
Franz Kafka 1915/16 | © Archiv Klaus Wagenbach

Jmenuje se Červený Petr a ještě před nedávnem býval opičákem. Tedy býval – on jím je de facto pořád, jen se však již takovým býti necítí. Seznamte se s Kafkovu Zprávou pro Akademii, kterou nově zpracovalo Studio Hrdinů.

„Vaše opičáctví, vážení, pokud máte něco takového za sebou, vám nemůže být vzdálenější než mé opičáctví mně. Na patě však lechtá každého, kdo chodí po zemi: malého šimpanze jako velkého Achilla,“ říká Červený Petr, tvor, který ještě před nedávnem býval opičákem. Tedy býval – on jím je de facto pořád, jen se však již takovým býti necítí. Po pěti letech od doby, kdy jej na Zlatém pobřeží ulovila lovecká expedice, čímž skončil jeho opičí život a začala převýchova, teď Červený Petr píše zprávu pro učené profesory: zprávu o tom, co prožil, kým je a zcela očividně přitom pohrdá svou dřívější zvířeckostí.
 
Kafkova povídka z roku 1917 se ještě dnes čte jedním dechem. Je to příběh vynucené asimilace, pedagogická satira, čtení ovšem ne zrovna veselé. Těžké téma identity jedince a zvířeckosti v lidech si nyní vzalo za vlastní Studio Hrdinů v čele s německou autorkou Katharinou Schmitt, která Kafkovu knižní předlohu v překladu Vladimíra Kafky adaptovala společně s dramaturgem Jakubem Režným pro dva herce: Zuzanu Stivínovou a Ivana Luptáka.
 
„Představení se z našeho pohledu věnuje zejména otázce mocenského diskursu, jehož základ tvoří jazyk a jeho osvojení. Příběh Opice je příběhem vzdělávání. Cesta od zvířete k člověku je proces nemilosrdného sebezdokonalování, “ vysvětluje Madla Zelenková ze Studia Hrdinů.
 
Sebezdokonalování, ovšem za cenu ztráty původní identity. Kafkův opičák Červený Petr se ve zprávě Akademii vyjadřuje vzletným jazykem gentlemana z počátku 20. století, chválí své úspěchy mezi lidmi, popírá svou zvířeckost. Stěžejním tématem vyprávění není jeho opičí život, což od něj akademici požadují, ale jeho asimilace a přizpůsobování se lidské společnosti, přizpůsobování se většině. A přece jej minulost dohání: „Ve dne ji nechci vidět; má totiž v očích šílenství zmateného cvičeného zvířete; to poznám jen já a nesnáším to,“ píše Červený Petr o své šimpanzí přítelkyni, která mu každou noc připomíná jeho opičí přirozenost...
 
Katharina Schmitt popisuje opičákův příběh jako cestu od neschopnosti mluvit k ovládání jazyka, a v tomto směru pracuje i s režijními prostředky inscenace, využívá např. voice over jako vnitřní hlas hlavní postavy. Slyšet, vidět a hlavně zažít můžete tohle představení, pojaté jako velkorysou prostorovou instalaci, od 22. února, kdy bude mít na prknech Studia Hrdinů svou premiéru.

  • Zkoušky ve Studiu Hrdinů © Studio Hrdinů
    Zkoušky ve Studiu Hrdinů
  • Zkoušky ve Studiu Hrdinů: herec Ivan Lupták © Studio Hrdinů
    Zkoušky ve Studiu Hrdinů: herec Ivan Lupták
  • Zkoušky ve Studiu Hrdinů: Režisérka Katharina Schmidt © Studio Hrdinů
    Zkoušky ve Studiu Hrdinů: Režisérka Katharina Schmidt
  • Zkoušky ve Studiu Hrdinů: Schauspielerin Zuzana Stivínová © Studio Hrdinů
    Zkoušky ve Studiu Hrdinů: Schauspielerin Zuzana Stivínová