Rozhovor s Alexandrem Nesanelem Friedem
Jak se žilo židům v meziválečném Československu? Jak se v osobní rovině vyrovnávají s událostmi druhé světové války? A jak se s nimi vyrovnává nejen Německo, ale celá Evropa? V Goethe-Institutu se již 22. června představí životní příběh historika, prof. Alexandra Nesanela Frieda, slovenského Žida, který nebyl jen pronásledovanou obětí, nýbrž je i svědkem jedné epochy.
Profesor Alexander Nesanel Fried (nar. 1925) promluví na půdě německého kulturního institutu o své životní cestě, která začala v ortodoxní židovské rodině na Podkarpatské Rusi, pokračovala studiem talmudu ve slovenských Topolčanech, vedla nacistickými koncentračními tábory a procházela profesorskými místy v Bruselu, Londýně, Izraeli či v Kanadě.
„Nejsem typ žida, který se schovává pod stolem“, říká Alexander Fried: „Chci o židech v Evropě mluvit, vyprávět o tom, čím prošli a diskutovat o svém vlastním, osobním pocitu židovství“, vysvětluje jednadevadesátiletý profesor historie.
V Goethe-Institutu se bude příští středu nejen vzpomínat, ale také vážně debatovat o událostech 20. století a o jejich dopadech na osudy jednotlivců i na současnou Evropu: „Nebylo to jen Německo, kdo židům ublížil, velmi negativní úlohu v tomto směru sehrálo například také Estonsko, Polsko a především Litva. Je ovšem pravdou, že právě Německo bylo historicky pro židy nejdůležitější evropskou zemí, a že právě odtamtud také přišla pro ně nejhorší katastrofa“, vysvětluje profesor Fried.
„Myslím, že vzhledem ke svému věku budu v přednáškovém sále jediný, kdo má zkušenosti s židovstvím před šoa, před holokaustem. A o této době bych chtěl mluvit nejen z pozice člověka, jenž byl svědkem již zaniklého světa, ale i z pozice člověka, který věří, že židovská duše se zcela zničit nenechala. Zůstala z ní stále živá jiskra, kterou ve svém srdci dále nosím nejen já, ale i ostatní, kteří přežili“, dodává profesor Fried.
Rozhovor s prof. Alexandrem Nesanelem Friedem se koná v rámci přednáškové a diskuzní řady
„Doba a svědkové“, kterou pořádá Goethe-Institut spolu s Velvyslanectvím SRN v České republice a s Pražským literárním domem.
Zpět
