Walter Scheel
Zapálený stavitel mostů, tvrdý vyjednavač

Jako ministr zahraničí utvářel Walter Scheel v 60. a 70. letech charakter německé východní politiky a udělal z kulturní práce „třetí pilíř“ zahraniční politiky. Dne 24. srpna 2016 ve věku 97 let Walter Scheel zemřel.

Cesta od zruinovaného poválečného území k dnešnímu Německu byla daleká. A Walter Scheel byl jedním z těch, kteří tuto cestu rozhodujícím způsobem spoluurčovali. Scheel byl předseda Svobodné demokratické strany a v roce 1969 se stal ministrem zahraničí. Společně se spolkovým kancléřem Willym Brandtem prosazoval rozhodnou změnu kurzu v německé zahraniční a východní politice. Jako předseda strany liberálů byl však také spoluodpovědný za dalekosáhlé reformy, které otevřely zemi pro emancipaci žen, liberální soudnictví, větší spravedlnost v oblasti vzdělání a do té doby nepoznanou kulturní rozmanitost.

On a jeho generace politiků ze Svobodné demokratické strany (FDP) a ze Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) utvářeli dnešní Německo. Zpočátku se o tuto politiku vedly spory, ba dokonce boje. Dnes však patří k té části minulosti, na kterou je země hrdá. Zahraniční politika Spolkové republiky měla na své cestě tři velké milníky – vazbu na Západ, kterou uskutečnil Konrad Adenauer jako první spolkový kancléř, smlouvy s východními státy Polskem a Sovětským svazem, které vyjednal Brandt a Scheel, a potom sjednocení Německa za éry Helmuta Kohla a Hanse-Dietricha Genschera. Nic z toho by nebylo možné bez příslušného předchozího kroku.

Tak civilní a otevřený byl v politice málokdo

Spolková republika začínala v roce 1949 jako poloviční stát západních spojenců. To, že se stala tak úspěšnou, nebylo samozřejmé. Byla s nedůvěrou pozorována a střežena sousedy na Západě i na Východě a byla ostře oddělena od sovětsky definované Německé demokratické republiky. Walter Scheel bojoval jako voják ve druhé světové válce. V roce 1939 se ve věku 20 let dostal do wehrmachtu a byl pak celé roky nasazen na několika frontách – i proti Sovětskému svazu. Naposledy sloužil jako pilot stíhacího letounu u luftwaffe, kde byla šance na přežití obzvlášť malá. Navzdory tomu, že to byl vysoce dekorovaný voják, který prošel válkou, působil civilně a otevřeně jako málokdo v německé politice. Scheel vnesl do politiky do té doby nepříliš častou veselost.

Veselý a tvrdý – takový byl v politice. Muž ze Solingenu, který se po maturitě vyučil bankovním úředníkem, vstoupil po válce do FDP. Tehdy to byla strana samostatných podnikatelů a lidí svobodného ducha, ale také mnoha starých kamarádů z wehrmachtu. Scheel sázel na liberálnost – a prosazoval ji. Po politickém působení v domovské spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko se postupně vypracoval až do celostátní politiky. Zpočátku setrvával ještě jednou nohou ve světě obchodu, později se stal profesionálním politikem v parlamentu.

První sociálně liberální koalice v Německu

Kdo se domníval, že tento radostně působící muže je nějaká lehká váha, ten ho podcenil. Scheel se choval přívětivě, ale zároveň důsledně šel za věcí. To dokázal ocenit i jeho koaliční partner Willy Brandt ze Sociálnědemokratické strany Německa. S Brandtem se Scheel po volbách v září 1969 odvážil vytvořit první sociálně liberální koalici v Německu, složenou z SPD a FDP. Společně s Willym Brandtem a jeho spolupracovníkem Egonem Bahrem získal Walter Scheel důvěru tehdejšího sovětského vedení a dokázal s Moskvou, Varšavou a východním Berlínem uzavřít smlouvy a dohody, které sázely na lepší sousedství a mírovou koexistenci. Scheel byl jedním z těch, kteří dokázali otevřít dveře a nalézt odezvu. Mezinárodní zkušenosti sbíral nejprve jako ministr pro spolupráci s rozvojovými zeměmi – Scheel byl prvním ministrem v této funkci.

Německá zahraniční politika se však pro uměnímilovného Scheela neskládala jen z paragrafů. Existovalo také něco, kvůli čemu bylo Německo – navzdory své minulosti – ve světě respektováno a milováno – jeho kultura a jazyk. Kdo by chtěl získat představu o tom, jak intenzivně samotný Scheel četl a přemýšlel, může si v berlínské centrále FDP prohlédnout jeho knihovnu, která je tam umístěna. Kulturní výměna se za působnosti Waltera Scheela stala integrální součástí německé zahraniční politiky a je jí dodnes – i v podobě Goethe-Institutu, který je zastoupen po celém světě.
 
Klaus-Dieter Lehmann, prezident Goethe-Institutu, o smrti Waltera Scheela:

„Walter Scheel byl jako ministr zahraničí reformátorem a modernizátorem. Pro Goethe-Institut vytvořil formou rámcové smlouvy s ministerstvem zahraničí základy pro zajištěnou budoucnost – budoucnost nezávislého zprostředkovatele kultury. Tehdy vzniklá struktura stále ještě platí. Rozšířeným pojetím kultury, které rozbilo esteticko-akademický rámec, otevřel pro institut možnost uchopit kritická společensko-politická témata a dialogickým principem kulturní výměny předjímal moderní pojem ‚Lerngemeinschaft‘ (společenství učících se). Naše celosvětová prezence se 160 Goethe-Instituty vědomě pokračuje v participačním základním vzoru průkopníka Waltera Scheela.“

Reprezentoval nové, změněné Německo

V době působení Waltera Scheela ve funkci ministra zahraničí byla kulturní práce v zahraničí definována jako „třetí pilíř“ německé zahraniční politiky. V roce 1974 se Walter Scheel ujal úřadu spolkového prezidenta. Tehdy také nahrál na gramodesku píseň Hoch auf dem Gelben Wagen, která se stala hitem. Mnoho lidí si s ním tuto píseň dodnes spojuje. Není sice zrovna politická, ale zaručila mu místo v srdcích i u těch lidí, kteří se o politiku příliš nezajímají.

Svým přátelským chováním reprezentoval spolkový prezident Walter Scheel spolu se svou rodinou nové, změněné Německo. Jeho tehdejší žena, Mildred Scheel, založila nadaci na podporu boje proti rakovině; tato nadace dodnes vykonává cennou práci. Když Walter Scheel v roce 1979 skončil v prezidentském úřadu, byl tehdy v pouhých 59 letech prezidentem ve výslužbě. Pozice spolkového prezidenta vyžaduje v Německu od příslušné osoby velkou zdrženlivost – politicky, ale i profesně. Pro tak aktivního, veskrze politicky založeného muže, jako byl Walter Scheel, to byla jistě těžká zkouška. On ji však bravurně zvládl – vesele, elegantně, jen tu a tam s komentářem k záležitostem jeho FDP nebo k obecným věcem. 24. srpna 2016 Walter Scheel po dlouhé nemoci ve věku 97 let zemřel.