Udržitelnost
Hluboké dno kvality potravin

Příběh o zlých mezinárodních korporacích, které na východní trhy dodávají druhořadé produkty, a o poctivých českých výrobcích potravin je z velké části mýtem. Ty nejšizenější potraviny pro český trh se dělají v Česku.

Od: Petra Pospěchová

Tahle historka se dobře poslouchá a nejspíš proto taky často opakuje: nadnárodní potravinářské firmy nebohým Čechům a jiným středoevropským národům vozí zboží horší kvality než jejich západním sousedům. Sice musí vymýšlet dvoje receptury, ale za ten útlak obyvatel někdejšího východního bloku to technologům stojí.
 
Realita je o poznání méně černobílá: když zákazník projde regály supermarketu v České republice a kouká po párcích s největším obsahem separátu, marmeládě, kde je nejméně ovoce, a „džusu“, kde jsou ho jen dvě procenta, najde většinou produkty české, slovenské nebo polské provenience. Problémem totiž ve skutečnosti není ani tak dvojí kvalita na středoevropském a západoevropském trhu, která se opakovaně řešila i na půdě Evropské komise. Skutečným problémem je úroveň „dna“: tedy nejnižší možné kvality, kterou si výrobci troufnou v té které zemi prodávat.

Malina bez malin

Výmluvným příkladem jsou třeba přesnídávky pro děti: Fruit Jelly Raspberry, což je dětská „kapsička“ z produkce jihomoravské Liney Nivnice. Maliny navzdory názvu neobsahuje žádné. Jen jablečnou šťávu z koncentrátu, umělé malinové aroma, vodu, cukr a nějaká ta éčka. Stejného výrobce má i „Hello ovocná přesnídávka s broskvemi“, již tvoří jablečná dřeň, něco málo dřeně broskvové a pak ještě voda s cukrem. Že většinu ovocné složky tvoří nevýrazně anoncované levné jablko je tady asi menším problémem. Tím skutečným je cukr ve výrobku určeném pětiměsíčním dětem.
 
Oproti tomu hrušková přesnídávka německé značky Alnatura (prodávaná v Česku) obsahuje hrušky. Ano, tímto jedním slovem seznam přísad začíná a končí. A pokud stejná značka na českém trhu prodává přesnídávku, kde jsou jablka i banány, spořádaně a pro zákazníka přehledně ji označí coby „Jablečné pyré s banány“. A žádný přidaný cukr ani éčka v ní nejsou.
 
A podobné jako s dětskými přesnídávkami je to s dalšími potravinami. Mezi české recidivisty stran nízkého obsahu žádoucí složky patří třeba Hamé, které se rádo prezentuje jako „přední česká potravinářská firma“. Nechvalně známou legendou jejich sortimentu je zavařenina „Jahůdka“, kde je jahod jen 15 procent a zbytek ovocné složky je nastavený levnějšími jablky a dobarven černou mrkví. Zákazník, který spoléhá na solidnost výrobce a sáhne po skleničce s obrázky lákavých zralých jahod a dominantním nápisem „Jahoda“, bude zklamán. Zejména těšil-li se na inzerovanou „jedinečnou harmonii chutí a vůní létem prosluněného ovoce“.
 
Podobná obskurnost se nevyskytuje na německém či rakouském trhu a ani u zboží této provenience vyváženého do Česka. „Dno“ pro výrobce ze západní Evropy představuje obsah jahod kolem čtyřiceti procent a jablka v nich nejsou vůbec. Smutnou tečkou za kvalitativním srovnáním je fakt, že cenově takové výrobky vycházejí obdobně.
Skutečným problémem je úroveň „dna“: tedy nejnižší možné kvality, kterou si výrobci troufnou v té které zemi prodávat. | © Colourbox

Lahodné... z palmy

Mezi potraviny, jejichž kvalita je snadno srovnatelná, patří uzeniny a jiné masné výrobky. Pokud sáhnete po dně kvality u nás, vylovíte z něj třeba Javořické párky Klasik, které se dělají v Kosteleckých uzeninách a obsahují jen 5 procent masa. Zbytek je separát, vepřová kůže, bramborová vláknina a podobné laciné náhražky.
 
Takové věci se v párcích na německém trhu nevyskytují a nenajdete je ani v německých výrobcích prodávaných u nás. I nejlevnější německé párky prodávané v českých supermarketech obsahují 70-80 procent masa a vůbec žádné kůže, separát či jiné odpadní náhražky. Ty se totiž v Německu či Rakousku používají k výrobě konzerv pro domácí mazlíčky.
 
Mezi další fenomén, který je vlastní tuzemským výrobcům, jsou různé triky, které vedou k záměně méně kvalitního zboží za lepší. Třeba v regálu s máslem často natrefíte na kostky s nápisem „Lahodné“ a „82 %“. Tuk od pražské firmy Milkpol máslo připomíná číslem, neboť 82 % je nejčastější – a mezi spotřebiteli zažité – množství mléčného tuku v másle, i dalšími vnějšími znaky. Jenže do něj dává 73 % palmového tuku, tedy další mnohonásobně levnější náhražky. A ani v tomto případě na podobné triky na zákazníky u zboží vyrobeného na západ od českých hranic nenarazíte.

Matoucí Klasa

Vypadá to zkrátka, že čeští výrobci hřeší na to, že český spotřebitel si spojuje pojmy „český“ a „kvalitní“. Stát v tomto ohledu situaci moc nevylepšuje. Značku Klasa by měly od Státního zemědělského a intervenčního fondu dostávat „nejpoctivější a nejkvalitnější výrobky. Zákazníkům pomáhá s orientací v nabídce potravin, výrobcům s propagací produktů.“
 
Záhadou tedy je, proč ji dostala třeba zmíněná rádobybroskvová přesnídávka s cukrem, tedy ingrediencí pro pětiměsíční děti víc než nevhodnou a k tomu s označením matoucím zákazníka. Klasu obdržely taky vodňanské kuřecí párky s přídavkem kuřecích kůží, škrobu, kouřovým aroma a mrkvovým extraktem. Takhle taky vypadá „česká kvalita“.
 
Evropská unie nechává kvalitu zboží, pokud nepoškozuje zdraví spotřebitele, na členských státech. A členské státy to zase házejí na výrobce, potažmo spotřebitele. Vinu za mizernou kvalitu toho, co vyrábějí, ostatně na spotřebitele svalují i sami výrobci. Jejich argumenty obvykle zní: „kdyby se to neprodávalo, tak to nevyrábíme“, případně „Češi mají specifické chutě“.
 
Ze strany státu i výrobců je to pohodlný alibismus. Když je nejhůř a někdo se potravinami nastavovanými levnými náhražkami začne zabývat, stačí vytáhnout oblíbený mýtus o dvojí kvalitě potravin. Toto marginální téma tak často mediálně překryje jinou a mnohem podstatnější debatu o hloubce kvalitativního dna českých potravin. I skalní odpůrci regulací by nejspíš přivítali, kdyby ve skleničce s nápisem „jahoda“ našli především jahodovou zavařeninu, kdyby v jejich párcích bylo víc než deset procent masa a kdyby vepřové kůže a separát místo na jejich stole končily v jídle pro psy.
Marmeláda: kolik ovoce v ní skutečně je? | © Colourbox