Rychlý přístup:

Přeskočit přímo k obsahu (Alt 1)Přeskočit přímo k sekundární navigaci (Alt 3)Přeskočit přímo k hlavní navigaci (Alt 2)

Goethe-Institut
Digitální praktikanti

Goethe-Institut Česká republika
Goethe-Institut Česká republika | © Pavlína Jáchimová / Goethe-Institut

Absolvovat v digitálním věku stáž v Goethe-Institutu není snadné. Když k tomu ještě vypukne koronavirová pandemie, která znesnadňuje osobní kontakty mezi lidmi a přemisťuje kulturní práci téměř výhradně za monitory počítačů, je člověk postaven před nové výzvy. V třicetileté historii Goethe-Institutu v České republice byli Lana Korotschenko a Max Melzer prvními praktikanty, kteří do krásné budovy Goethe-Institutu na nábřeží Vltavy v Praze nikdy (nebo téměř nikdy) nevkročili, protože se jejich praktická stáž odehrávala zcela digitálně. Jaké jsou jejich zkušenosti? Ucházeli by se o stáž v Goethe-Institutu znovu, kdyby věděli, že z nich budou „digitální praktikanti“ resp. „digitální praktikantky“?

Milá Lano, milý Maxi, co jste vlastně od své praktické stáže očekávali? S jakými představami jste se o stáž v Goethe-Institutu ucházeli?

Max: Abych byl upřímný – když jsem se dozvěděl, že bude moje stáž probíhat kompletně online, tak se má očekávání trochu utlumila. Chtěl jsem prostě nasbírat nějaké zkušenosti v oblasti práce s tiskem a komunikace s veřejností, získat vhled do fungování Goethe-Institutu a přinést týmu nějakou přidanou hodnotu. Kromě toho mě velice zajímá svět německo-české kulturní výměny a chtěl jsem si životem v Praze a prací v Goethe-Institutu rozšířit svou síť kontaktů. To pak na home office v Německu bylo možné jen v omezené míře.

Lana:  Práce kulturní instituce, jako je Goethe-Institut, mě vždycky velice zajímala. Proto jsem očekávala zejména to, že blíže poznám Goethe-Institut s jeho strukturami a procesy a že nahlédnu do jeho zákulisí. Konkrétní představy o tom, jak bude moje práce vypadat, jsem neměla, protože jsem byla připravená na to, že všechno může probíhat trochu jinak. Proto jsem byla otevřená všem činnostem a jakémukoli průběhu stáže. Doufala jsem ale, že i digitální formou se budu moci podílet na činnosti institutu a že prostřednictvím různých úkolů poznám jeho různá oddělení.

Lana Korotschenko Lana Korotschenko | © Lana Korotschenko
Vaše stáž musela být kvůli koronavirové pandemii narychlo převedena do online formy. Jaké to pro vás bylo? Neuvažovali jste o tom, že stáž ukončíte?

Lana: Už předem jsem se připravovala na to, že stáž bude asi probíhat jinak, ale nepočítala jsem s tím, že budu pracovat na home office z Německa. To rychlé převedení do online formy mě proto zpočátku znejistělo, protože jsem si nedokázala představit, jak to celé bude probíhat. Ukončení stáže však pro mě nepřicházelo v úvahu, aniž bych to aspoň zkusila.

Max: O ukončení praktické stáže jsem nikdy neuvažoval. Vždyť jediným opravdovým nebezpečím bylo to, že na mě zapomenou a dostanu příliš málo úkolů. To se však nestalo, zajímavých a rozmanitých úkolů jsem dostal velmi mnoho a mohl jsem uplatnit i vlastní nápady.

Které výzvy online praktické stáže pro vás byly největší?

Max: V některých dnech byla skutečně problémem motivace. Když člověk na home office může vynechávat některé rutinní činnosti, které by jinak ráno dělal při normální prezenční práci, nedostane se podle mě pořádně do formy a po takovém dni pak občas může mít pocit, že toho ve skutečnosti moc neudělal. To mě pak někdy trochu demotivovalo. Nálada se ale zlepšila, když jsem mohl dokončit úkol. A také neustálá dobrá zpětná vazba kolegů pro mě byla povzbuzením k tomu, abych pokračoval.

Lana: Na začátku jsem měla pochybnosti, jak bude zapracování digitální formou probíhat a jestli práce na home office nezačne být po určité době příliš monotónní. Už v prvním týdnu se však pochybnosti rozplynuly, protože zapracování a seznamování fungovalo i digitální formou dobře.
Max Melzer Max Melzer | © Max Melzer
Cítili jste se jako součást týmu? Jak fungovala komunikace s ostatními kolegy?

Lana: Pracovní atmosféru jsem vnímala jako velmi příjemnou a měla jsem pocit, že otázky a nejasnosti mohu otevřeně probírat. Digitální komunikace byla zpočátku už dost značná změna a bylo to pro mě divné, protože na některé věci jsem se prostě nemohla „rychle“ zeptat, jako bych to pravděpodobně udělala, kdybych byla v institutu osobně přítomna.

Max: Vzhledem k tomu, že ty lidi nevidíte každý den a nemůžete se s nimi hned osobně seznámit, rozhodují často už drobnosti o tom, jestli se budete cítit přijatí, nebo ne. Já jsem se například cítil hned velmi dobře integrovaný, protože jsem od kolegů dostal hned mnoho velice přátelsky formulovaných a také podrobných zpráv. Z toho jsem měl dobrý pocit. Kromě toho jsem vždycky věděl, kdo je pro mě kontaktní osoba, ale i jinak jsem se mohl obrátit skutečně na každého, všichni se mi vždycky snažili vyjít vstříc.

Byly pro vás úkoly, které jste dostali, obohacením? Mohli jste uplatnit vlastní témata a nápady?

Max: Ano, řekl bych, že mě ty úkoly obohatily. Při psaní článků jsem mohl popustit uzdu kreativitě a ledacos si vyzkoušet, na druhou stranu jsem se ale mohl něco přiučit i při rutinních úkolech, jako je systém pro správu obsahu webových stránek. Vyvrbila se tak dobrá směs úkolů. I když musím přiznat, že jsem mnohdy neměl chuť sedět celý den před počítačem. To je ale vinou pandemie. Úkoly byly adekvátně okolnostem skutečně obohacující.

Lana: Úkoly, které jsem dostala, pro mě byly v každém případě obohacením, protože byly rozmanité. Měla jsem možnost nahlédnout do různých oddělení a hodně se naučit. Měla jsem některé rutinní úkoly, které mi usnadňovaly organizaci všedního dne na home office. Navíc tu bylo i mnoho činností, které pro mě byly nové, a pak i trochu kreativnější úkoly, u nichž jsem mohla uplatnit i své vlastní nápady.

Co vás překvapilo – vyskytlo se při této práci něco, co jste neočekávali?

Max: Velkým překvapením pro mě bylo téma sociální sítě, překvapilo mě, kolik strategie a analýzy v tom vězí a kolik času a kreativity je zapotřebí k vytvoření obsahu. Před stáží jsem si to představoval jako takovou milou vedlejší činnost, teď už vím, že je za tím mnohem víc práce. Co se týče procesů a úkolů, nenastala z mého pohledu příliš velká překvapení ani v jednom extrému.

Lana: Obecně mě pozitivně překvapilo, co všechno je digitálně možné a jak dobře může digitální stáž fungovat. Také nahlédnutí do aktivit na sociálních sítích a práce v systému správy obsahu mě pozitivně překvapily. Neměla jsem předtím téměř žádné zkušenosti s vytvářením obsahu pro web, a tak jsem se při těchto činnostech mohla hodně naučit. Podpora v oblasti sociálních sítí se mi velice líbila. Zjistila jsem, že mě tato práce hodně baví. Vzbudilo to můj zájem.

Co jste v průběhu praktické stáže postrádali? Co jste se naučili? Řekli byste, že praktická stáž splnila vaše očekávání?

Lana: Obsahově jsem toho moc nepostrádala. Byla škoda, že se nekonaly žádné analogové kulturní akce. Konaly se nicméně některé digitální akce, při kterých jsem mohla sbírat zase jiné zkušenosti. Zahraniční zkušenosti, ve které jsem doufala, tedy bližší poznání jazyka a kultury České republiky, však bohužel chyběly. Obecně se moje očekávání naplnila a jsem velmi ráda, že jsem za daných okolností měla možnost absolvovat praktickou stáž digitálně. Osobně mi to hodně dalo, naučila jsem se být flexibilnější a pouštět se i do nevypočitatelných situací.

Max: Naučil jsem se, že především při online práci je důležité klást otázky, i když mohou zpočátku působit hloupě a zbytečně. Postrádal jsem, že se prostě nedá jen tak vyjít mezi lidi a dát se s nimi do řeči. Na odborných schůzích nechce člověk nikoho zdržovat a v tu chvíli si často netroufá zeptat se na něco, co není úplně k tématu, nebo si prostě jen tak pokecat. Moje, jak už jsem zmínil, nepříliš vysoká očekávání na základě online formátu byla zcela překonána. Skutečně jsem si všiml, že procesy, které se týkají praktikantů v Goethe-Institutu, jsou tak dobře sladěné, že to skvěle funguje i online.

Co byste doporučili budoucím praktikantům a praktikantkám? A ucházeli byste se o praktickou stáž v Goethe-Institutu znovu, kdybyste věděli, že bude stáž probíhat „pouze“ online?

Max: Kdybych si mohl místo digitálního praktika vybrat praktikum prezenční, určitě bych tak udělal. Online stáž v Goethe-Institutu samu o sobě však mohu vřele doporučit a pravděpodobně bych se o ni také znovu ucházel. Budoucím praktikantům doporučuji, aby přijali všechnu pomoc, která jim bude nabídnuta. Vedení institutu a zaměstnanci jim umožní zúčastnit se řady projektů a seminářů a ujmout se různých úkolů, všichni se snaží připravit stáž tak, aby to byl co nejintenzivněji prožitý čas. Tyto možnosti by neměly zůstat nevyužité. Myslím si, že v tomto ohledu jsem i já sám mohl chopit mnohem víc možností.

Lana: Budoucím praktikantům bych doporučila, aby brali situaci takovou, jaká je, a aby tuto praktickou stáž nesrovnávali s „normální“ stáží. Otevřenost ohledně činností a flexibility při rychle se měnících situacích mi osobně hodně dala. O praktickou stáž probíhající online formou bych se každopádně ucházela znovu, protože navzdory všemu je to skvělá šance poznat práci Goethe-Institutu, nasbírat nové zkušenosti a naučit se praktické dovednosti.