Další články

„Hodina němčiny“, román Siegfrieda Lenze zachycující exemplárně chování člověka v autoritativním režimu, patří ve školách dodnes coby klasické dílo soudobé literatury k oblíbené četbě.

Léto 1936. Exiloví autoři píšící německy tráví několik týdnů předtím, než se rozpoutá peklo druhé světové války a oni se rozptýlí do celého světa v belgických lázních Ostende u Severního moře. Neobyčejná setkání – a látka na bestseller.

Opium, pouštění žilou ani pijavice byste dnes u lékaře nejspíše nehledali. Goethe se však s nimi setkával zcela běžně.

Kofein, zapalovač a nevěra. Že byste si s těmito fenomény Johanna Wolfganga von Goethe nespojili? A přece s ním všechny souvisí...

Thomase Manna a Stefana Zweiga jeho um uchvátil. I přesto, že měl prominentní obdivovatele, je dnes spíše zapomenutý. Ku příležitosti 90. výročí úmrtí spisovatele Hermanna Ungara.
 

V průběhu roku 1936 se velcí němečtí spisovatelé Heinrich a Thomas Mannové a několik členů jejich rodin stali občany předválečného Československa.

Když se v sousedním Německu dostal k moci hitlerovský fašismus, nastal obrovský exodus umělecké fronty do exilu.

Herta Müller mluví o mechanismech strachu, které po mnohých letech opět ovládají evropskou společnost. Mluví také o tom, jak to dopadá, když použijeme teror coby nástroj pro kontrolu společnosti.
 

Německou knižní cenu, tedy jedno z nejvýznamnějších literárních ocenění, jakého se může německy píšícím autorům dostat, získal za rok 2023 Tonio Schachinger, a to díky románu Echtzeitalter.

Jak se píše o lidech, kteří nejsou ani muž, ani žena? Kim de l'Horizon v knize Blutbuch ukázal, jak na to. Na slavnostním předávání cen ve Frankfurtu si oholil hlavu – a poděkoval své matce.
 

Román Antje Rávik Strubel Blaue Frau (Modrá žena) byl vyhlášen nejlepším románem roku. Německou knižní cenu roku 2021 získala náročná a angažovaná spisovatelka.
 

Literární ceny jsou dobré a důležité, ale oceňované knihy nebývají vždy zároveň nejúspěšnější u čtenářů. Ohlédnutí za posledními deseti lety udělování Německé knižní ceny.
 

Hans Magnus Enzensberger (1929–2022) patřil k nejvýznamnějším německým básníkům dvacátého století. Portrét od jeho překladatele.

Poprvé na českém jevišti: Chladné dítě Mariuse von Mayenburga. V čem spočívají specifika Mayenburgových her? A proč je někdy lepší mlčet, nežli mluvit? O tom jsme hovořili s režisérem Tomášem Rálišem a dramaturgyní Adélou Čermákovou.

Mariana Leky, autorka povídek a románů, je považována za představitelku bizarnosti v současné německé literatuře. Prozatím největším úspěchem této spisovatelky je její román Was man von hier aus sehen kann (Co je dá odsud vidět), který vyšel v roce 2017.

Lufťáci jsou ti, kdo v pátek odpoledne zaplaví výpadovky na všechny strany směrem z Prahy. Vyrážejí pryč z hlavního města nadýchat se čerstvého vzduchu - tedy luftu.

Básník a nositel Ceny Georga Büchnera Jan Wagner je často terčem posměchu a kritiky puristů kvůli pozornosti, jíž věnuje minulosti. Neprávem, myslí si znalec lyriky Michael Braun. Přečtěte si článek v našem magazínu

Proč bulharský příběh o odporu proti moci oslovuje čtenáře po celém světě? Německý spisovatel Ilija Trojanow hovoří s iLiteraturou.cz o svém novém románu.

Původně se měl stát farářem. Osudy slušného synka ze zbožné švábské rodiny se však ubíraly jinými cestami.

Durs Grünbein patří mezi nejvýznamnější lyriky a esejisty německého jazyka. Jednoznačné kategorizaci se však díla nositele Ceny Georga Büchnera vzpírají.

Ať už jde o motokáru či šumivou limonádu značky Ahoj, ti, kdo se narodili v 60. letech minulého století a začtou se do románové kroniky Gerharda Henschela, projdou společně s jejím protagonistou Martinem Schlosserem řadou klíčových momentů vlastního života.

Německá spisovatelka Andra Schwarz se stala stipendistkou Goethe-Institutu v Klášteře Broumov. Tvůrčí pobyt jí však překazila pandemie. Mohl by přesto znamenat v nějakém smyslu začátek? A co po něm zůstalo?

Některé knihy stojí za to překládat a vydávat, i když od jejich prvního uvedení uplynulo už několik desetiletí. Stává se to tehdy, když je jejich příběh mimořádně nadčasový nebo když se jejich uveřejněním splácí jistý společenský dluh.

Nejen o českém čtení Herty Müller a Josefa Winklera. Jitka Nešporová bilancuje aktuální německou literaturu v českých překladech.

Červenohnědá broumovská krajina je tichým svědkem pestré geologické minulosti a dramatických příběhů lidských osudů. Řadu z nich během své rezidence objevoval a sbíral i spisovatel Reinhard Stöckel.

Spisovatelka Lina Thiede si ze svého pobytu v Broumově odnesla řadu zážitků, dojmů a zkušeností. Třeba tu, že ne vždy je třeba všemu rozumět.

Uklidňující příroda, složitá minulost příhraničí, ale třeba i plechovka od těstovin: pobyt v Broumově pohnul Linu Thiede k zamyšlení se nad osudem vlastní rodiny.

Spisovatelka Ika Sperling se zúčastnila německo-českého literárního pobytu v broumovském klášteře. Přinášíme vám Inčinu reportáž z krásného a inspirativního Broumova.